Na jižním pobřeží poloostrova Pelješac se nachází Viganj, místo bohaté na námořní, turistické a pohostinské tradice. V roce 1936 byla ve Viganji založena turistická společnost, první v této části Jadranu. Nachází se ve velké zátoce západně od Cape Saint Liberan, na okraji úrodné flyšové zóny. Ekonomika je založena na cestovním ruchu, rybolovu a zemědělství. Severovýchodně od Viganje se nachází horské středisko St. Ilija (961 m).

Dnes je zde krásný sad a botanická zahrada, chráněná před severními větry a orientovaná na stále teplý jih. Exotické ovocné stromy a rostliny ze svých cest po světových mořích proslavily mořeplavce Pelješace. Viganj disponuje mnoha domy a vilami k pronájmu a turisté si užívají především domácí produkty, které nabízejí místní obyvatelé. Plavce potěší velká oblázková pláž a borové háje. Nad Viganjem se nacházejí malebné vesničky Basina, Kovacevici, Kraljevica Selo, Sapetino Selo, Podac a Dol. Na vrcholu Sveti Ivan, kde leží cesta starý kostel a zbytky dělostřeleckého postavení rakouského námořnictva, končící Pelješacský kanál. Nejlepší podmínky jsou pro plachtění, surfování a turistiku.

Viganj (330 obyvatel) se nachází 7 km západně od Orebiće, největšího města na poloostrově. Je to jen 15 minut lodí od města Korčula na stejnojmenném ostrově. Vzdálenost od Dubrovníku, nejkrásnějšího města v Chorvatsku, je 128 km, s nímž je Viganj spojen autobusem. Na regionální silnici vedoucí podél poloostrova.

Viganj je osídlen v pravěku a starověku. Farní kostel sv. Michala byl postaven v období gotiky a v roce 1760 byl rozšířen. Dominikánský klášter a kostel postavil v roce 1671 rejdař Marko Krstelj. Kostel je jedna budova a na hlavním oltáři je socha Panny Marie. V kostele je dřevěná socha Madony s dítětem a renesanční busta světice. Vedle kostela je křížová chodba s podloubím.

Nedaleko Viganje (10 minut autem) byla v roce 1999 objevena „Spila Nakovana“. Archeologické nálezy v jeskyni a jejím okolí pocházejí z období raného neolitu (asi 6000 př. n. l.) až do konce mladší doby železné (1. století př. n. l. ). Stal se celosvětovou senzací v odborných kruzích a také domácí veřejnosti. Jde převážně o keramické nádobí, mezi nimiž převažují jemné pokrmy k pití, které se dováží především z Řecka a řeckých kolonií v jižní Itálii a na středodalmatských ostrovech. V jeskyni jsou soustředěny osamělé stalagmity (pravděpodobně připomínající falus), které dominují prostoru hlavní jeskynní síně.