Viganj

Na jižním pobřeží poloostrova Pelješac leží Viganj, obec s bohatou námořní a turisticko-pohostinskou tradicí. Již v roce 1936 bylo ve Viganji založeno turistické sdružení, první v této části Jadranu. Obec leží v prostorné zátoce západně od mysu Sveti Liberan, na okraji úrodné flyšové zóny. Hospodářským základem je turismus, rybářství a zemědělství. Na severovýchodě od Viganje je i oblíbené místo horolezců Sveti Ilija (961m).

Dnes jsou překrásný ovocný sad a botanická zahrada chráněny před severními větry a jsou obráceny vždy k teplému jihu. Daří se zde podivuhodným ovocným stromům a rostlinám, které ze svých plaveb po světových oceánech přivezli známí pelještí námořníci. Ve Viganji je mnoho domů a vil k pronajmutí a turisté si zvláště cení domácích výrobků, které jim nabízí místní obyvatelé. Milovníky koupání okouzlí velká oblázková pláž a borovicové lesíky. Nad Viganjem leží malebné vesničky Basina, Kovačevići, Kraljevića Selo, Šapetino Selo, Podac a Dol. Na vrcholu Sveti Ivan, kde končí  Pelješský kanál, stojí nedaleko cesty starý kostelík a pod ním zbytky dělostřelecké pozorovatelny rakouského námořnictva. Jsou zde vhodné podmínky pro plachtění, windsurfing a pro horolezectví.

Viganj (330 obyvatel) leží 7 km na západ od Orebiće, největšího města na poloostrově. Obec je vzdálena jen 15 minut lodí od města Korčuly na stejnojmenném ostrově. Vzdálenost od Dubrovníku, určitě nejkrásnějšího města v Chorvatsku, je 128 km, a je s Dubrovníkem spojen autobusovou linkou. Viganj leží na regionální cestě, která prochází podél poloostrova.

Byl osídlen již v pravěku a v době antiky. Župní kostel sv. Mihovila byl postaven v době gotiky a dostavěn v roce 1760. Klášter a dominikánský kostel nechal postavit v roce 1671 majitel lodí Marko Krstelj. Kostel je jednolodní stavba a na hlavním oltáři je socha Blahoslavené Panny Marie. V kostele je uchovávána dřevěná gotická socha Panny Marie s dítětem a renesanční busta světce. Vedle kostela je klausura s jednoduchými arkádami.

Nedaleko od Viganje (10 minut jízdy autem) leží i jeskyně “Spila Nakovana” objevena teprve v roce 1999. Archeologické nálezy v jeskyni a v okolí pochází z raného neolitu (asi 6000 let př.n.l.) do konce pozdní doby železné (1.stol. př.n.l.). Tyto nálezy se staly senzací ve světových odborných kruzích, ale i mezi laickou veřejností. Jedná se převážně o keramické nádobí, v němž převládají jemné nádoby na pití, které jsou z velké části přivezeny z Řecka a z řeckých kolonií v jižní Itálii a na středodalmatských ostrovech. Nálezy v jeskyni jsou soustředěny okolo samostatně stojícího stalagmitu (bezpochyby připomínajícího falus), který dominuje v prostoru hlavního jeskynního sálu .

Viganj Galerie: